Řidičů je pořád málo. A firmy to dobře vědí
Začnu rovnou: práci řidiče v Česku seženete rychle. Stačí otevřít Jobs.cz nebo Prace.cz, napsat „řidič“ a vyskočí vám tisíce nabídek. Spedice, kurýrní firmy, dopravní podniky, stavebniny, pekárny, každý někoho hledá.
Jenže řidič není jako řidič. A rozdíly v penězích i v životě jsou obrovské.
Jaké typy řidičských prací vlastně existují
Zjednodušeně to dělím na pár skupin. Z toho, co znám od kamarádů a z vlastního okolí, to vypadá nějak takhle:

- Kamion, mezinárodní doprava – týdny na cestách, nejvyšší výdělky. Potřebujete C nebo CE.
- Kamion, vnitrostátní distribuce – spíš spaní doma, ale brzké vstávání. Peníze o něco nižší.
- Dodávky a rozvoz – stačí často obyčejné B, což je pro začátek super.
- Kurýr – Zásilkovna, PPL, DPD, GLS nebo jídlo přes Wolt či Bolt Food.
- Autobus – MHD, linky, zájezdy. Potřebujete D a profesní průkaz.
- Taxi a svoz – Bolt, Uber, Liftago. Flexibilní, ale nic jistého.
- Řidič-referent – vozíte vedení firmy nebo vyřizujete věci. Takových míst je ale málo.
Kam byste šli vy? Záleží, jestli chcete peníze, nebo klid doma. Obojí naráz je těžké.
Kolik se dá opravdu vydělat
Pozor, čísla se hodně liší podle regionu a firmy. Ber to jako hrubý odhad, ne jako slib.
Řidič kamionu v mezinárodce se pohybuje zhruba mezi 45 a 75 tisíci Kč měsíčně. Hodně záleží na tom, kolik z toho jsou diety, které se nepočítají do základu. Vnitrostátní distribuce bývá spíš od 35 do 55 tisíc. Autobusáci v městské dopravě dnes dosahují často na 40 až 60 tisíc a víc, hlavně v Praze a Brně, kde dopravní podniky nabírají skoro pořád.
Kurýři? Různé. Na hlavní pracovní poměr dostanete kolem 30 až 40 tisíc, na živnost se dá víc, ale všechno platíte sami. Benzín, servis, pojištění.
Tohle si hlídejte.
Co potřebujete, než vůbec zavoláte do firmy
Základ je řidičák. Na dodávky do 3,5 tuny stačí B. Na kamiony už C, na tahače s návěsem CE, na autobus D.
A pak přijde věc, která zaskočí hodně lidí: profesní způsobilost, tedy kód 95. Bez ní nesmíte jezdit za peníze s kamionem ani autobusem. Získává se základní kvalifikací a pak se každých pět let obnovuje školením (35 hodin). Mnoho firem vám školení zaplatí. Nebo aspoň část.
Dál se řeší tohle:
- lékařská prohlídka a potvrzení o zdravotní způsobilosti,
- karta řidiče do digitálního tachografu,
- čistý výpis z rejstříku trestů u některých zaměstnavatelů,
- u cizinců povolení k pobytu a práci.
Kurz na céčko vyjde zhruba na 30 až 50 tisíc podle autoškoly a města. Není to málo. Někdy ho ale hradí zaměstnavatel (výměnou za to, že u nich pár let zůstanete) nebo úřad práce v rámci rekvalifikace. Zeptejte se, nic vás to nestojí.
Jak je to s cizinci a řidičákem z ciziny
Řidičský průkaz z EU platí v Česku bez problémů. Z Ukrajiny, Moldavska nebo třeba Kazachstánu je to složitější. Většinou ho musíte vyměnit nebo si udělat zkoušky, a to chvíli trvá. Přesné podmínky vždycky ověřte na úřadu v místě bydliště, pravidla se mění častěji, než byste čekali.
Hodně řidičů ve firmách je dnes ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska nebo Polska. Firmy jsou na to zvyklé. Pokud nejste z EU, potřebujete zaměstnaneckou kartu nebo jiné povolení. S tím vám buď pomůže agentura, nebo personalistka přímo ve firmě. Hlavně se neptejte jen „kolik dostanu“, ale i „kdo vyřídí papíry“.
Kde nabídky hledat
Nic překvapivého, ale funguje to:
- Jobs.cz, Prace.cz, Indeed – klasika, filtry na region i typ řidičáku,
- facebookové skupiny typu „Řidiči kamionů“ nebo „Práce pro řidiče“ (spousta reálných nabídek, ale i hodně šmejdů),
- weby firem jako Zásilkovna, PPL, DPD, DHL, DPP, Arriva, RegioJet nebo Student Agency,
- osobní doporučení. Upřímně, nejlepší místa jsem viděl jít přes známé.
A pokud jste blízko hranic, mrkněte i na nabídky v Německu nebo Rakousku. Platy jsou tam vyšší, ale taky se tam víc střídají pravidla.
Kdy se mi nabídka nelíbí
Řidičský svět má pár červených vlajek. Pokud něco z toho uvidíte, zpomalte.
Žádná smlouva, jen „domluva“. Mzda „podle výkonu“ bez základní částky. Dohoda o provedení práce na plný úvazek (to prostě není v pořádku). Chtějí zálohu za školení, za uniformu, za čipy. Nebo nechtějí říct, jak se platí diety a čas strávený čekáním při nakládce.
Hodně lidí se spálilo na slibech typu „85 tisíc čistého“. Čisté, to jo, ale kolik z toho je opravdu mzda a kolik náhrady? Zeptejte se. Pokud odpověď nedostanete, máte odpověď.
Zaměstnanec, nebo na živnost?
Tohle je věčné téma. Zaměstnanec má jistotu: dovolená, nemocenská, odvody řeší firma. Na živnosti (IČO) se někdy dá vydělat víc, ale všechno nesete sami, nemoc, prostoje i opravu auta.
Já bych pro začátek šel na pracovní smlouvu. Až budete mít praxi a kontakty, můžete zvažovat něco jiného. Není to dogma, jen moje zkušenost.
Čas za volantem a doba odpočinku
V Evropě platí pro kamiony a autobusy jasná pravidla. Maximálně devět hodin řízení denně (dvakrát týdně můžete deset), po čtyřech a půl hodiny jízdy minimálně 45 minut pauzy. Tachograf to hlídá. Kontroly policie nebo celníků také.
Proč to píšu? Protože někteří dispečeři se snaží tlačit. Nenechte se. Pokuty padají na řidiče, nejen na firmu, a bývají velké.
Jak začít, když nemáte žádnou praxi
Nejrychlejší cesta je asi tahle: začnete na dodávce nebo jako kurýr s obyčejným B. Pár měsíců si zvyknete na provoz, na dispečink, na zákazníky. Zároveň si šetříte na céčko, případně hledáte firmu, která ho zaplatí.
Po roce praxe s C už vás berou skoro všude. A po dvou letech si můžete vybírat. Opravdu.
Jo, a ještě drobnost: životopis nemusí být román. Stačí řidičák, praxe, jazyk (aspoň trochu angličtiny nebo němčiny pomůže na mezinárodních trasách) a telefon, který zvedáte. Zní to banálně, ale dispečeři si toho všímají.

